Naše tradiční výprava, která vždy otestuje naši kuráž a schopnost vypořádat se s nepříznivými podmínkami, začala u Žižkárny, od které jsme se vydali rovnou na Kvíčalku. Na Kvíčalce jsme předvedli své dovednosti s meči a štíty, které jsme si doma sami vyrobili. Dále proběhlo ubytování v chatě.
Poté začal noční program, při kterém naši mladí bratři ušli osvícenou trasu, přečetli si o ctnostech rytířství a na konci byli pasováni na rytíře. Nečekalo nás příliš jednoduché ráno, protože jsme se museli fyzicky i psychicky připravit na křížovou výpravu – tvrdým rytířským výcvikem. Před výpravou jsme se posilnili gulášem, který jsme si připravili v kotlíku na ohni. Poté papež Urban II. požehnal našim duším pro úspěšnou cestu a naše svatá pouť k Jeruzalému započala (avšak na Cimburku nás přepadla únava a otočili jsme to). Při návratu na nás čekala velká hostina, při které se hodovalo, hrálo a zpívalo. Sobotní den byl zakončen vydatným a zaslouženým spánkem.
V neděli nezbylo než posilnit se na cestu domů, precizně uklidit celou chatu, zamknout ji, odemknout kvůli zapomenutému neuklizenému hrnci, zamčít znovu a vrátit se k našim rodinám. (Vojta)
