16. ledna 2024 zemřel ve věku nedožitých 86 let Miloslav Kužílek.
V roce 1968 stál jako jeden z prvních, po opětovném povolení činnosti Junáka, u obnovy moravskotřebovského střediska a významně k němu přispěl. Pracoval ve vedení střediska i přímo s dětmi jako vedoucí 1. chlapeckého oddílu a legendární družiny Lišek.
„Rád vzpomínám na dobu, kdy družina Lišek vznikala, kdy jsem s nimi uskutečnil první schůzky a výlety a snažil se z nich vychovat dobré skauty. Těšilo mě, že po celou dobu tehdejší existence Junáka byla tato družina vždy hodnocena jako nejlepší a že byla příkladem i vzorem ostatním skautům.“ (ze vzpomínek Miloslava Kužílka)
Na počátku 70. let se ještě podílel na politickými okolnostmi vynuceném přechodu skautského střediska do Pionýrské organizace SSM, ale poté již u něj převážila jeho další velká vášeň – historie, a to zejména historie Moravské Třebové. Stal se jejím uznávaným a mimořádným znalcem, popularizátorem a také dlouholetým předsedou komise památkové péče. Za svoji neúnavnou, mnohaletou činnost pro město byl oceněn výroční Cenou města za rok 2012.
Čest jeho památce!
Odešel už ten poslední ze zakládajících činovníků našeho novodobého skautského hnutí v Moravské Třebové. Je to moc a moc smutná zpráva.
Odchod Mirka Kužílka do skautského nebe je pro mě, ale určitě i pro další starší kamarády a bratry hodně velká ztráta.
Mirek byl pro mě ztělesněním toho pěkného a dobrého, co jsem po roce 1968 našel a prožíval se skupinou, nás začínajících kluků, které Mirek spojil dohromady a vytvořil jednu celoživotní skautskou partu – družinu Lišek. Navždy mu za to budu vděčný. Ještě dnes si pamatuji na naše první setkání, výpravy do přírody, na Kvíčalku, ale třeba i pravidelné čtení z knížky Otakara Batličky na začínajících společných schůzkách, tehdy ještě v JKP, bez trvalé klubovny.
Mirek byl ten první skaut v mém životě a v mém srdci je a zůstane pořád první ! , Je to ten, který vdechl život naší družině Lišek i přátelství na celý život. Postupem času se přidávaly další družiny i jejich vedoucí, ale Mirek byl v těch časech první a především byl opravdu náš ! Skautským myšlenkám i jejich praktické realizaci věnoval spoustu času i úsilí na což není možné zapomenout. Spolu s ostatními jako byl Karel Metyš Jožka Pivec, Laďa Weissar, Tonda Kristek odvedli ohromný kus práce pro naše začínající skautské hnutí a vychovali v nás kamarády na celý život. A to není skutečně málo.
Mirku, budeš mi chybět (tak jako určitě celé naší družině Lišek). S tebou odchází i má poslední živá vzpomínka na skautské mládí s „modrým životem“ a vším tím, čemu jsi nás pro život naučil.
Děkuji ti Mirku, i za to ,co jsi pro ty krásné skautské myšlenky vykonal.
Chlapi nepláčou, ale přesto mám slzy v očích. Jsem smutný. Šedák