Léto je sice v plném proudu, ale určitě není pozdě na malé ohlédnutí na uplynulou výpravu.
Na konci školního roku se Borůvky vydaly do Kroměříže. Říkáte si, jak nás napadla zrovna Kroměříž? Během jedné páteční schůzky jsme stály u nás na Baráku v klubovně před mapou České republiky, která nám visí na stěně, a hledaly jsme zajímavá místa, která bychom spolu jednou chtěly navštívit. Protože jsme se dlouho nemohly rozhodnout a vybrat vhodné město, které by bylo v dojezdové vzdálenosti na víkendovku a kde bychom společně už nebyly, zavřely jsme oči a nechaly vše náhodě. Prst ukázal jasně. Kroměříž.
Tak tedy Kroměříž. Domluveno. Trvalo nám však rok a půl, než jsme naši výpravu uskutečnily. Kvůli Květné zahradě jsme vyčkávaly na hezké počasí a vhodnou roční dobu, abychom ji viděly v její plné kráse.
V pátek odpoledne jsme se sešly na vlakovém nádraží a motoráčkem se dostaly do České Třebové. Tam jsme přeskočily na, o poznání rychlejší, vlak do Hulína a odtud přímo do Kroměříže. Naše první kroky vedly přímo do klubovny Pionýra, kde jsme měly domluvené přespání. Klubovna se nacházela v samotném centru města, asi minutu chůze od Velkého náměstí a zámku. Co víc si přát? No možná něco k jídlu. Vypravily jsme se tedy do nedalekého Lidlu na velký nákup s výzvou dorazit do Lidlu bez mapy a navigace. Povedlo se! A dokonce jsme ani nemusely procházet město křížem krážem, abychom ho našly. Zjistily jsme totiž, že pro Lidl platí jednoduché pravidlo. Najdete ho vždycky buď u kruhového objezdu nebo velké křižovatky.
Páteční večer jsme si pouze užívaly společně stráveného času. Hrály jsme karty, využily jsme fotbálek a pingpongový stůl, který byl v klubovně a Hanča pro nás měla připravený krátký program zaměřený na kamarádství a smysly.
Celou sobotu jsme strávily na procházce ve městě. Protože Kroměříži se přezdívá Moravské Athény a v Květné zahradě je kolonáda plná soch řeckých a římských bohů, doprovázela nás městem tématika bohů z Olympu. Při procházce jsme měly 12 zastavení a 12 drobných úkolů, každý z nich zaměřený na jiného z olympských bohů, které jsme musely splnit, abychom dostaly obrázek zapojeného boha do jeho karty v brožuře. Například v Květné zahradě jsme musely z Neptunovy (římský ekvivalent řeckého boha Poseidona) fontány nanosit vodu do kelímků pomocí injekčních stříkaček. Nasbíranou vodou jsme poté zalily ovocné stromy a získaly tak další bohyni Démétér. Ve znamení rodiny jsme se pokusily vytvořit básničku, na náměstí jsme sháněly oheň tak, aby nám pět různých lidí zapálilo svíčku, nebo jsme přiřazovaly zvířata k jejich stopám. Během procházky městem jsme samozřejmě navštívily Květnou zahradu, která byla hlavním cílem naší výpravy, ale taky zrcadlové bludiště a okolí zámku. Odpoledne se ale zatáhlo a hnal se déšť. Kvůli tomu nám taky nevyšla návštěva hvězdárny, kde mělo probíhat pozorování Slunce, a několik úkolů jsme musely přesunout do klubovny. Ničemu to ale nevadilo. Za celý den jsme byly uťapkané až dost a rády jsme si odpočinuly v klubovně.
V neděli nás čekala už jen snídaně, úklid klubovny a procházka po zámeckém parku, kam jsme se v sobotu kvůli probíhající akci nedostaly.
Náš výlet do Kroměříže se parádně podařil. Moc jsme si společný čas užily a trošku i oslavily další, tentokrát už sedmý, konec roku. (Lenča)